Úvodní část:
V prezentaci (viz příloha) připomněl R. Veleta definice dvou pojmů: předčasný odchod ze školy a předčasný odchod ze vzdělávání a rozdíly mezi nimi. Dále uvedl několik údajů ze zatím nepublikované studie MŠMT, ve které je analyzován jeden školní rok z hlediska předčasných odchodů. Poznámka: Původním záměrem bylo tento materiál přiložit k zápisu, ale vzhledem k tomu, že je to zatím rukopis, zašleme jej po oficiálním zveřejnění. Dále R. Veleta uvedl a komentoval schéma Přehled rizikových faktorů – viz prezentace. Věnoval se i několika zdrojům informací, zejména z dílny NPI ČR, respektive NÚV, ve kterých jsou příklady preventivních a intervenčních opatření využitelných na středních školách (viz také 3. část tohoto zápisu).
Diskusní část byla uvedena pomocnou osnovou pro přítomné zájemce o sdílení vlastních zkušeností:
- Monitoring předčasných odchodů ze škol – sdílení zkušeností.
- Široká prevence předčasných odchodů – sdílení zkušeností.
- Intervence, když akutně hrozí předčasný odchod – sdílení zkušeností.
- Možnosti spolupráce mezi školami – sdílení zkušeností.
- Možnosti spolupráce škol se školskými poradenskými zařízeními.
Diskusní část:
Informace a názory jsou uvedeny v anonymizované podobě, není možné z nich odvodit většinovou zkušenost či názor. Zapsáno chronologicky, s jazykovou úpravou bez změny významu.
Příspěvek 1:
- K nám do školy se v některých případech vrací bývalí žáci, kteří předčasně odešli ze školy, třeba ve 22 letech, kdy zjistí, že už nechtějí brát jen minimální mzdu. My jim poskytneme individuální plán, aby mohli dostudovat, a přitom i chodit do práce, protože už se musí živit.
- Osvědčila se nám individuální jednání s ohroženými žáky a velmi dobře v tomto fungují učitelé odborného výcviku, se kterými žáci tráví nejvíce času, výcvik je, co se týče komunikace, takový prostor, ve kterém se dá s žákem leccos vyřešit, domluvit mu, popovídat si s ním.
- Až 30 % žáků třetího ročníku, hlavně ti plnoletí, už žijí mimo rodiny, na vlastní pěst, tady se nedá na součinnost s rodinou spolehnout, spolupracovat, musí se to řešit přímo s žákem. Mezi těmi, co bydlí už sami, jsme měli několik případů nezletilých žáků.
Příspěvek 2:
- Potvrzuji většinu z toho, co řekl kolega přede mnou. Toto je velmi typické pro okres Sokolov. Podle našich zkušeností jde v tomto regionu do učebních oborů jen minimum žáků, kteří jsou motivovaní, že se chtějí vyučit, že mají představu o tom, co budou dál dělat. Velmi často jim obor, školu vyberou rodiče, netuší, co obor obnáší. V prvních dvou třech měsících se orientují, jsou jim k dispozici poradci výchovní, kariéroví. Pak zpravidla následuje etapa – zkouška jiného oboru na škole. Až pak se zjistí, jestli ho nebaví vůbec nic, nebo jestli ten problém vyřešila změna oboru. Stává se nám u těch nemotivovaných, že přijdou rodiče s tím, „že už neví, co s dcerou, že ji to nebaví, tak my to končíme“. Ale není tam ta vize, že teď si dá pozor, půjde na nějakou brigádu a za rok to zkusí znovu jinak. V těchto rodinách je motivace velmi nízká, v těchto horizontech se nepřemýšlí.
- Setkáváme se s tím, že žák přijde ve třeťáku, když je mu 18, že končí, že si jde vydělat tady do fabriky, že si vzal půjčku, aby rodina mohla žít. Z našeho pohledu učitelů je to velmi těžká práce.
- Nám se také osvědčilo zapojování do volnočasových aktivit, máme je často v rámci projektů. Tady zase na druhou stranu je řada těch žáků bez dobrého zázemí vděčná, že pro ně někdo něco připraví, že se s nimi baví, že se jim někdo věnuje. Jsou s tou školou rádi. Někdo z veřejnosti by se mohl divit, proč se jim takhle jako učitelé věnujeme, když jsou tak demotivovaní. My se velmi snažíme, aby se ti žáci vyučili minimálně v éčkovém oboru, aby nekončili na úřadu práce. Tam se nejde opřít o rodinu, takže my to cítíme jako závazek i vůči těm žákům i společnosti, se jim takto nad rámec věnovat.
- My těžíme z toho, že máme výchovnou poradkyni na budově s obory s těmito problémy, která má důvěru žáků, takže nemají problém to s ní řešit, probírat. Využíváme taky kapacit vychovatelek na domově mládeže, tam se také svěřují a je tam velký prostor pro prevenci a řešení.
Příspěvek 3:
- O tomto tématu se už mluví řadu let. My na školách máme poradce, psychology, další profese, kteří působí, ale ono se toho moc pozitivního nemění. Spíše se to zhoršuje. My se dostáváme do trendů, které jsme dřív znali jen ze západních škol.
- Myslím si, že tady nedobře působí špatně nastavený systém sociálních dávek, který některé rodiny nemotivuje k tomu, aby děti dokončovaly školy, získávaly kvalifikaci.
- Měli jsme případ žákyně, která skončila školu, byla jediná v rodině, kdo ráno vstával, to byl jeden z důvodů. Pro některé sociální vrstvy vzdělání není hodnota.
- Uvádí příklad nastavení sociálního systému v Braniborsku, který považuje za nejlépe funkční model: Pokud někdo nedokončí úspěšně středoškolské studium na jakékoliv úrovni, nemá nárok na sociální podporu. Není funkční, když rodiče berou podporu na dítě, které odešlo předčasně ze školy. Pokud se situace nezmění v nastavení sociálního systému, tak budou žáci předčasně odcházet v tomhle rostoucím množství. Chyba je jednoznačně v systému.
- Mezi našimi žákyněmi je také řada těch, které už bydlí u svého přítele, tam se o rodinu často také nedá opřít.
- Máme zkušenosti s „cestovateli“ po školách, začnou třeba u nás, pak jdou na druhou školu, po roce na třetí.
- Řada předčasných odchodů se dá na úrovni práce pedagogických pracovníků řešit, odvrátit, ale vinou špatně nastaveného systému, je to v některých případech nereálné.
- Návrh, aby i zřizovatel finančně podpořil (dofinancoval) nad rámec standardu ty preventivní pozice ve školách v regionech, kde je to špatné. Preventista např. nemá snížený úvazek. Je potřeba rozšířit kapacitu podpůrných pedagogických profesí, aby se více mohly věnovat těmto problémům, případům. Problémových dětí, rodin je čím dál víc, tomu by se mělo nastavení kapacity preventivního systému na školách přizpůsobit. Řada odborníků, jako třeba školní psychologové, nejsou u nás v kraji dostupní pro všechny potřebné.
- Konkrétní případ z naší školy – u žákyně ze sociálně slabé rodiny jsme pomohli snížením úhrady na internát, protože jinak hrozil odchod z těchto finančních důvodů. Žákyně byla na internátu, protože matka žije na ubytovně. Žákyně nakonec úspěšně odmaturovala. Dokonce i paní učitelky pomohly s vyřizování sociální podpory.
Moderátor: To úzce souvisí s uvažovaným konceptem tzv. školního sociálního pracovníka.
Příspěvek 4:
- Bez specializovaných pedagogických profesí to prostě nejde, zvláště ve školách, kde tolik žáků čelí těmto problémům. Měl by to být jasný standard. Učitel má učit, to je jeho úloha. Učitel může žáka v problémech maximálně zachytit, že nějaký problém je, ale pak má být na škole specialista pro řešení, intervence. Z našeho pohledu je velmi důležitý speciální pedagog, ten by na celý úvazek měl práce až nad hlavu. Situace s předčasnými odchody se nemůže změnit, pokud ve školách tyto specializované pozice nebudou.
- Ve všech strategických dokumentech státu se odkazuje na to, že v našich strukturálně postižených regionech by měly být navýšeny kapacity podpůrných pedagogických pozic.
Příspěvek 5:
- Naše zkušenost také potvrzuje potřebu specializovaných pracovníků, protože ty problémy rodin ovlivňujících vzdělávání jejich dětí jsou obrovské, narůstají. My třeba v tomto spolupracujeme i s neziskovou organizací sociálního zaměření s prorodinnými službami. Letos jsme takto odvrátili dva předčasné odchody. Bylo tam i zapůjčení počítačů, aby žákyně nevypadly ze vzdělávání.
- Aby to mělo efekt, tak by snížení úvazků u výchovných poradců muselo být opravdu veliké. Ta pomoc žákům v problémech je náročná na dovednosti, pracná i časově náročná. Máme zkušenost, že pro ty rodiny jsou jejich problémy už tak zamotané, že se v tom samy neorientují.
- Máme narůstající zkušenost s pěstounskou péčí prarodičů, tj. kdy nefungují rodiče a musí se starat a držet toho žáka prarodiče, jeden prarodič. Pozorujeme, že prarodiče si se svěřenými vnoučaty ve středoškolském věku vůbec neví rady. Příklad: děda, 73 let, má na starosti 15letou vnučku; děda už skoro neslyší, špatně se pohybuje, má zdravotní další potíže, s mobilem neumí. My máme omlouvání atd. přes online systém a tihle prarodiče to často prostě nedávají.
- Oproti prezentovaným číslům v úvodní prezentaci máme jinou zkušenost, u nás u pilotáže závěrečné zkoušky u "éčkových" oborů dopadly lépe, než u háčkových. Uvidíme, jak to dopadne naostro.
- Trend je ale jasný, rodin v problémech a žáků v problémech znatelně přibývá.
Příspěvek 6:
- Specializované pozice řešíme Šablonami. Pro nás by teď bylo velmi potřebné mít školního psychologa, ale nepodařilo se nám zatím takového člověka sehnat. Roste počet žáků, kteří mají psychické problémy, sebepoškozování, každý rok toto roste. Prostředky máme, ale nedokážeme je sehnat.
Příspěvek 7:
- Ano, narůstá počet žáků s psychickými problémy, a to i u nás na gymnáziu. Máme i hospitalizace. Využíváme k tomu plánu pedagogické podpory, abychom je udrželi, podpořili. Školní psycholog by mohl pomoci udržet ohroženého žáka, ale jeho role není to léčení, na to musí být spolupráce se zdravotnictvím.
Příspěvek 8:
- My máme školní psycholožku už čtvrtým rokem, a nedokážeme si představit, že bychom ji neměli. Je plně vytížená, je ohromnou službou pro žáky. Cenné je, že školní psycholog je operativní, okamžitá pomoc. U běžných psychologů, psychiatrů se musíte objednávat, často to trvá. Ale školní psycholog je na místě, okamžitě bezprostředně dostupný, to je velmi cenné.
- Naše školní psycholožka pomáhá i učitelům a má přesah i k rodičům.
- Při shánění naší školní psycholožky jsme asi měli štěstí, protože na inzerát se nám přihlásili 4 zájemci, takže jsme si mohli vybírat. (KV)
- Dostupnější je asi sociální pedagog, ten se může rekrutovat ze stávajícího učitele tím, že dostuduje v rámci navazujícího studia. U psychologů to takto nejde.
Hlavní manažerka projektu: K zamyšlení podpořit tyto profese krajským stipendijním programem.
K tématu spolupráce ředitelů v případech předčasných odchodů:
- Naše zkušenost je, že toto je hodně individuální, ad hoc, když je potřeba, tak mezi sebou jako ředitelé dojednáme „přestup“.
- Ano, domlouváme se mezi sebou, je to individuální. Jsou to jednotky případů, takže to není pro ředitele výrazně zatěžující, v podstatě tato neformální rovina stačí, není asi potřeba to nějak formalizovat.
- Komunikace o přestupech funguje i mezi zástupci ředitelů, samozřejmě s vědomím ředitelů.
Přehled vybraných zdrojů informací – inspirativní příklady pro prevenci a intervence
Dokument sleduje příčiny předčasných odchodů ze vzdělávání napříč jednotlivými oblastmi intervence KAP a nabízí ke každé oblasti také několik návrhů opatření, jak prevenci předčasných odchodů v dané oblasti intervence podpořit. Součástí každé oblasti intervence je alespoň jeden příklad z praxe.
V závěru se autorka věnuje nástinu několika průřezových aspektů, které do problematiky předčasných odchodů ve všech devíti oblastech intervence vstupují. Závěr dokumentu obsahuje inspirativní zdroje a literaturu k tématu.
Předčasné odchody: inspirativní příklady napříč oblastmi intervence
Veřejně přístupný internetový “rozcestník” zpracovaný v projektu P-KAP (Podpora krajského akčního plánování) přináší aktuálně pět příkladů z praxe škol, které mají potenciál snížit předčasné odchody žáků ze školy, ze vzdělávání. Příklady dobré praxe jsou strukturovány do následujících oblastí: Nábor - volba studijního oboru (5 příkladů); Průběžný monitoring klimatu, včasné vyhledávání a řešení problémů (4 příklady); Poznávání praxe ve studovaných oborech (7 příkladů); Prevence předčasných odchodů nadaných podnikavých žáků (2 příklady); Dílčí kvalifikace v případě předčasného odchodu či neúspěchu u závěrečných zkoušek (2 příklady). Většina příkladů dobré praxe pochází z praxe odborných škol a byly zpracovány na základě informací z tzv. školních akčních plánů (ŠAPů).
Metodika využití příkladů dobrých praxí v oblasti podpory vzdělávání a integrace žáků se znevýhodněním v praxi škol (Gajdošová J., Trhlíková J., NÚV. 2015).
Metodika příkladů dobré praxe v oblasti podpory vzdělávání a integrace žáků se znevýhodněním (zdravotním i sociálním) vznikla v rámci projektu VIP Kariéra II – Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy a zahrnuje zejména příklady ze sféry neziskového sektoru, případně škol. Metodika využití příkladů dobrých praxí by měla školám sloužit jako zdroj inspirace pro využití jednotlivých nástrojů v praxi či pro případnou spolupráci s místními neziskovými organizacemi či dalšími sociálními partnery. Zahrnuje nástroje individuální podpory žáka ve škole, příklady pro zkvalitnění spolupráce s rodiči ze sociálně znevýhodněného prostředí, nástroje řešení vrstevnických vztahů, doučování dětí prostřednictvím neziskových organizací i dobrovolníků a další.
Prevence a intervence předčasných odchodů ze středních škol
Prevence a intervence předčasných odchodů ze středních škol (příručka opatření) (Trhlíková, NÚV, 2015).
Příručka byla vytvořena v rámci projektu VIP Kariéra II – Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy. Stěžejním záměrem je seznámit širší pedagogickou a poradenskou veřejnost s nástroji prevence a intervence, které školy, úřady práce a okrajově i neziskové organizace využívají v oblasti řešení problému předčasných odchodů ze vzdělávání, zejména nástroje, které se v praxi ukazují jako nejvíce užitečné a efektivní. Příručka by měla sloužit především jako zdroj inspirace poradenským pracovníkům, školním psychologům a kariérovým poradcům. Příručka kombinuje několik informačních zdrojů. Zahrnuje za prvé výsledky kvalitativního výzkumu postaveného na analýze rozhovorů s experty, za druhé zjištění z empirického průzkumu nástrojů a metod prevence a intervence využívaných na školách i úřadech práce. Třetím významným zdrojem jsou příklady dobré praxe, které byly v rámci projektu sbírány ve školách, v neziskových organizacích i na úřadech práce.
Metodická doporučení pro práci se žáky ohroženými předčasným odchodem ze vzdělávání
Materiál se zaměřuje na vymezení základních profilů a charakteristik žáků ohrožených předčasným odchodem a definuje jednotlivé rizikové faktory předčasných odchodů a přiřazuje k nim vhodná opatření a přístupy používané v praxi v ČR i v EU zejména na úrovni škol a poradenského systému. Věnuje se i možným přístupům a námětům v oblasti monitoringu ohrožených žáků. Cílem bylo nabídnout inspirativní náměty zacílená podle specifických vlastností cílových skupin a jednotlivých faktorů. Publikace přitom vychází z předchozích šetření a analýz Národního ústavu pro vzdělávání, sebraných příkladů dobré praxe, doporučení a námětů Cedefopu (2016), a také z výstupů některých dalších projektů (Stop Dropout).
Publikace Předčasné odchody ze vzdělávání na středních školách. Kvalitativní analýza rozhovorů s experty a příklady dobrých praxí (Trhlíková, J., NUV. 2012) byla zpracována v rámci projektu VIP Kariéra II – Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy. Mapuje problematiku předčasných odchodů ze středních škol z pohledu odborníků. Vychází z analýz rozhovorů realizovaných s managementem škol, poradenskými a pedagogickými pracovníky na školách, pracovníky úřadu práce i neziskových organizací, což umožňuje postihnout sledovanou problematiku z různých úhlů pohledu. V úvodu publikace jsou zmíněny různé teoretické přístupy k problému a srovnání situace v ČR a v EU. Publikace se věnuje i vymezení širších rizikových faktorů i viditelných důvodů předčasných odchodů ze středních škol, popisuje mechanismus předčasných odchodů a zaměřuje se na možnosti intervence škol i dalších institucí v různých fázích tohoto negativního procesu a způsoby motivace žáků k dokončení studia na střední škole. V druhé části publikace jsou uvedeny příklady dobré praxe nejen z oblasti škol, ale i neziskové organizace, které mohou být inspirací při řešení tohoto problému.
Publikace Předčasné odchody žáků ze středních škol. Názory pracovníků škol a úřadů práce na nástroje prevence a intervence. (Trhlíková, NÚV. 2013) byla zpracována v rámci projektu VIP Kariéra II – Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy. První část obsahuje analýzu statistických údajů ze školních matrik o předčasném ukončení studia na středních školách a přináší údaje o nejčastějších způsobech ukončení studia na středních školách v rozdělení podle kategorií vzdělání i ročníku. V druhé části publikace jsou prezentovány výsledky kvantitativního dotazníkového šetření na středních školách, které mapují názory pedagogických a poradenských pracovníků. Tato část je zaměřena především na zkušenosti pedagogických a poradenských pracovníků na nejčastěji využívané nástroje prevence i intervence. Třetí oblastí, které je v publikaci věnována pozornost, je možnost podpory návratu nezaměstnaných mladých s nízkou úrovní vzdělání do vzdělávacího procesu z pohledu pracovníků úřadů práce.
Příloha: Prezentace Richard Veleta
Zapsal Richard Veleta
Komentáře