Decentralizace a autonomie českých škol – výhoda nebo nevýhoda


 

K zamyšlení je text na stránkách Edu.cz týkající se Středního článku podpory a zejména decentralizace a autonomie českých škol:

S myšlenkou středního článku poprvé přišlo MŠMT na jaře roku 2019. Pan profesor Arnošt Veselý, který se jako vedoucí skupiny expertů podílejících se na první fázi příprav Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, upozornil na několik zásadních specifik českého vzdělávacího systému a jejich dopad na kvalitu vzdělávání ve školách. Mezi ně patří například nedostatečná komunikace mezi MŠMT a dalšími úřady, řediteli a zřizovateli škol, stejně jako nízká míra oboustranné důvěry. A také mnoho vzájemně se křížících aktivit, rozdrobené úvazky odborníků v nejrůznějších organizacích a projektech, ale i vysoká míra autonomie škol jak v oblasti pedagogické, tak v oblasti řízení organizace, která s sebou přináší obrovskou zátěž a zodpovědnost jednotlivých ředitelů.


Na druhou stranu, decentralizace systému má i mnoho pozitivních aspektů, o které by bylo škoda naše školy ochudit. Možnost vytvářet vlastní školní vzdělávací programy, přizpůsobovat provoz školy místním podmínkám, zvyklostem a specifikům, rozhodovat o metodách a formách výuky, o pravidlech hodnocení, vybavení, učebnicích, didaktických pomůckách, mít plně v kompetenci veškeré personální řízení, rozhodovat o finanční prostředcích! To vše znamená velký potenciál pro každou školu nastavit vzdělávání tak, aby co nejvíce odpovídalo potřebám konkrétních dětí, žáků, pedagogů i rodičů.

Komentáře