KS Získávání zpětné vazby od žáků jako příležitost pro rozvoj jejich potenciálu (inspirativní příklady z praxe škol a sdílení zkušeností) 16.11.2023

 

V úvodní části Richard Veleta prezentoval účel kulatého stolu – vytvořit prostor pro sdílení zkušeností a informací mezi účastníky akce k tématu Získávání zpětné vazby od žáků jako příležitost pro rozvoj jejich potenciálu s důrazem na situaci v Karlovarském kraji a připomněl propojení tohoto tématu s ročními akčními plány pro KVK. 

Nejprve byl prezentován jako příklad inspirativní praxe dotazník pro zpětnou vazbu od žáků směrem k učitelům, který vznikl v rámci projektu Cesta ke kvalitně. Postupně byly prezentovány položky dotazníku a způsob jejich vyhodnocování – viz přiložená powerpoitová prezentace. Tento nástroj, společně s dalšími 25 nástroji pro sebeevaluaci školy, je veřejně dostupný a využitelný školami. 

Z pilotního ověřování dotazníku vyplynuly informace, které jsou z hlediska tématu zpětné vazby velmi zajímavé i v dnešním kontextu: 

Žáci ve škole stále preferují a nejvíce oceňují takové učitele, kteří: 

• vytvářejí ve výuce srozumitelnou strukturu, 
• jasně stanovují pravidla, která důsledně dodržují, 
• sdělují žákům, co od nich očekávají a 
• jejich hodnocení probíhá podle pochopitelných a předem známých kritérií.

Výsledky prokázaly, že žáci preferují kladný vztah (v kombinaci se silným řízením). 

Na druhou stranu, jestliže je řízení silné a srozumitelné, tolerují i záporný vztah učitele k nim. Toto v žádném případě neplatí v rodinném prostředí.

Výzkumné studie dokonce naznačují, že zatímco ve škole kombinace záporného vztahu a silného řízení neznamená zásadní problém, takový výchovný styl v rodině může přispívat k výchovným i osobním problémům dítěte, resp. dospívajícího.

Ve druhé části kulatého stolu proběhla tradičně diskuse a sdílení zkušeností ze škol účastníků akce. Vybíráme z jedné rozsáhlejší odpovědi účastníka ze střední školy:  

• U nás na škole poměrně dost učitelů dospělo k tomu, že si dělají zpětnou vazbu od žáků sami, nemusíme to z vedení koordinovat. Někteří v rámci pololetí, někteří i na čtvrtletí. 
• Ve škole žáci mohou také využít schránku důvěry. 
• Z vedení zadáváme každý školní rok na konci května anonymní dotazníkové šetření, která je směrem k učitelům spíše sumativní, než formativní. S výsledy pak pracujeme v rámci hodnoticího rozhovoru na konci školního roku ve formátu: učitel – ředitelka – zástupce. Skoro nikdy se nám nestává, že by se hodnocení z dotazníku míjelo s tím, jak to vidíme my z vedení, skoro vždy to plus mínus odpovídá. 
• Děláme to už několik let, ale u některých učitelů stále musíme znovu vysvětlovat, že i žáci mají právo hodnotit své učitele a že to pro učitele může mít nějaký smysl. Je to běh na hodně dlouhou trať, trvalo několik let, než jsme se k tomuto tvaru dopracovali. Kdysi to bylo i tak, že někteří učitelé si tehdy odmítli hodnocení přebírat, že ho nechtějí vidět.  
• Tento hodnoticí systém není vytvořený námi, ale převzali jsme ho z Gymnázia Nymburk; v jejich systému se dají otázky upravovat, což jsme využili. Žáci hodnotí každého svého učitele, hodnotí známkami jako ve škole a výstupem pro učitele je něco jako vysvědčení. Otázky pro žáky jsme vyladili s kritérii, jak učitele hodnotíme my z vedení. Prostor pro úplně volnou odpověď jsme do dotazníku nedali, je tam volnější rubrika s předpřipravenými odpověďmi. 
• Se žáky tento dotazník probíráme před vyplňováním (smysl, přínos pro ně), ale po proběhlé akci už to s nimi neprobíráme, toho se vyučující obávali, my z vedení také. 
• K dotazníku od žáků přistupujeme tak, že to nemusí být objektivní, že se to musí brát s rezervou, ale že to má výpovědní hodnotu. 
• Většina našich učitelů se už s tím sžila, ale pro některé je stále obtížný ten moment přebírání výsledků dotazníku. 
• Občas z výsledků vyčnívá zpětná vazba z určité třídy, oproti jiným třídám, tam je vidět, že si tam učitel s tou třídou „nesedl“. 
• Vzhledem k tomu, že to už děláme několik let, tak je tam vidět na úrovni vztahu konkrétní třídy a konkrétního učitele posun: např. na začátku byl problém a postupně se to zlepšilo. Dá se říct, že akceptovali jeho styl a úroveň náročnosti. 
• Na začátku studia to ovlivňuje i ta specifická situace přechodu ze ZŠ na styl SŠ. 
• Občas s výsledky konkrétního učitele, pokud v nějaké oblasti má nedostatky u více tříd, pracujeme i tak, že mu v této oblasti poskytneme podporu, nejčastěji formou mentoringu od někoho, kdo je u nás ve škole v tomto smyslu zkušenější a výborný. 
• Naši učitelé si už několik let budují svoje učitelské portfolio, takže dotazník je součástí systému. 
• Při pohovorech se zájemci o práci učitele u nás tento náš systém probíráme, aby měl informace.