V úvodu jednání manažerka projektu Eva Saligerová přivítala účastníky. Následovala součást jednání platformy, a to kulatý stůl “Rozvoj a harmonizace vzdělávací soustavy a struktury budoucí vzdělávací nabídky škol v KVK v souladu s DZ ČR”.
V úvodu kulatého stolu Hana Čiháková představila v prezentaci „Struktura dat potřebných k posouzení rozvoje a harmonizace vzdělávací soustavy a struktury budoucí vzdělávací nabídky škol v KVK v souladu s DZ ČR“ dokument Strategický rámec politiky zaměstnanosti do roku 2030. V rámci této prezentace probíhala diskuse k danému tématu, zejména k situaci na trhu práce, která se rychle mění díky nastupujícím technologiím a nutnosti přizpůsobit těmto změnám nabídku a strukturu oborů v Karlovarském kraji. Diskuse probíhala zejména k situaci úbytku obyvatel a žáků v regionu, možnostech zvrácení odlivu obyvatel a změny struktury oborů. V další prezentaci „Data potřebná k plánování nabídky oborů a sítě škol“ byli účastníci seznámeni s novými funkcionalitami prohlížečky PAQ Research a možnostmi, které tato prohlížečka dává při plánování nabídky oborů v kraji.
Jedná se o tzv. mapu vzdělávání, která může ukázat kde a jak se projevují sociální problémy (https://www.mapavzdelavani.cz/socialni-problemy). Zde se vyskytují dva problémy, a to destabilizující chudoba, která se projevuje se exekucemi, bytovou nouzí rodin a životem v sociálně vyloučeném prostředí. Druhý problém nazýváme socioekonomickým znevýhodněním regionů. Projevuje se nižším vzděláním (málo lidí s maturitou) a nezaměstnaností. To vše ovlivňuje vzdělávací systém regionu, ale zároveň bychom měli nabídku vzdělávacího systému tomuto fenoménu přizpůsobit.
V závěru kulatého stolu byly diskutovány výzvy, které přináší současný trh práce a změny ve společnosti a které by v kraji měly být řešeny. Je nezbytné reflektovat nové trendy – stárnutí populace, úbytek nově narozených dětí v kraji a potenciální dopady nástupu AI. Po této diskusi byl kulatý stůl ukončen a následovalo další jednání Platformy.
V další části jednání platformy jsme diskutovali význam kariérového poradenství a vzdělávání, které ovlivňuje nejen stabilitu sítě škol. Richard Veleta ve své prezentaci „Co víme o nerovnostech ve vzdělávání v KVK“ zaměřil na prohlížečku PAQ Research a seznámil účastníky s dalšími funkcionalitami, a to, například propojováním různých ukazatelů a zadávání různých kritérií, což umožňuje zjišťovat situaci ve školách v regionu. Tyto funkcionality mohou být využity při strategickém plánování jednotlivých škol i na úrovni místních akčních plánů či na krajské úrovni.
V další části jednání byla představena publikace „Role zřizovatele školy v zemích s vynikajícími vzdělávacími výsledky a rovnými šancemi“ (Karel Gargulák, Štěpán Kment, Michal Ostrý, Vladimír Srb. Partnerství pro vzdělávání 2030+. ISBN: 978-80-908892-0-0, dostupné: http://www.pedagogicke.info/2023/06/jakym-smerem-by-se-mela-vyvijet-role.html).
Účastníci byli seznámeni se situací v oblasti zřizování základních škol ve 4 zemích, a to:
Estonsko – postsocialistická země, která se dokázala učit od Finska i jiných vzdělávacích systémů; během posledních deseti let předstihla Finsko ve většině vzdělávacích výsledků i zajištění rovných šancí pro všechny děti (s výjimkou wellbeingu žáků – viz OECD, 2019a).
Finsko – země se stabilně vysokou úrovní výsledků žáků, wellbeingu i rovných šancí ve vzdělávání (viz Sahlberg, 2021).
Nizozemsko – země, která má decentralizovanější vzdělávací systém než ČR, a „přesto má lepší výsledky a současně nejvyšší úroveň wellbeingu žáků na světě (viz Alma, Jones, 2017 či OECD, 2018b).
Kanada – kanadská provincie Ontario s podobně velkým počtem žáků jako ČR, ve které proběhla jedna z nejúspěšnějších vzdělávacích reforem na světě s měřitelnými výsledky (viz např. Veselý, 2013; Campbell, Fullan, 2019).
V následné diskusi jsme probírali roli zřizovatelů jak základních, tak středních a vyšších odborných škol, jejich odborné a personální kapacity a činnosti, které by pomohly odbřemenění ředitelů škol tak, aby se mohli věnovat spíše pedagogickému leadershipu než administrativním záležitostem.
V další části platformy proběhla diskuse k naplňování dokumentu KAP III, potřeba/cíl 3.B.1 - Sdílení zkušeností na téma potřebnosti a možnosti vybavení k podpoře zvýšení kvality výuky odborných předmětů. Účastníci platformy se shodli na tom, že je třeba modernizovat vybavení škol tak, aby výuka probíhala na dostatečné úrovni. Diskuze se stočila ke zdrojům financování, k možnostem financování z evropských fondů či z rozpočtu zřizovatele. Zdůrazněna byla nutnost vyjednávat se zaměstnavateli na spolupráci i při vybavování škol.
Na závěr kulatého stolu představila Eva Saligerová ve své prezentaci výstupy projektu, zrealizované aktivity a nastínila výhled do budoucna. V následné diskusi účastníci probírali možnosti realizace navazujících projektů, realizaci strategického plánování v kraji a ve školách, atd.
Komentáře